Život a duch naděje
Pohlíží-li se na život skrze okno Dárce života, je naděje dynamickým činem, který neslábne. Je potravou těm, kteří stále neuvažují jen o sobě, ale spíše o druhých, těm, kteří skutečné štěstí nacházejí ve štěstí ostatních, a těm, kteří svůj život nalézají ve zlepšování života jiných; je zdrojem energie, který nikdy neslábne, pro ty, jež zasvětili sebe samé požehnanému ideálu života v srdci a duši, osvobodili se z vězení času, prostoru, hmoty, fyzického a sobeckého. A tak, i když si všichni ostatní myslí, že vše skončilo, v časech, kdy byly velké osobnosti národů poníženy, v časech, kdy odhodlání a vůle, otřásané bouřemi a povodněmi, zemřely, v časech, kdy ti, kteří vyrostli, aby záviseli na svém postavení, vzdělání, bohatství, prosperitě a silách, které nezávisejí na skutečném Držiteli síly a moci, a ti, kteří proto nedokázali nalézt pravdu, svázali svá srdce s hvězdami, Sluncem a Měsícem, objekty, které blednou na nebi, čelí zoufalství. Naděje lidí ideálů, těch lidí, které jsme popsali na prvních řádcích, je tak silná, že mohou za všech okolností čelit vesmíru. Pokračují neotřeseni na své cestě, i kdyby jejich propočty a plány tisíckrát selhaly, cítí prosperitu, i když čelí chudobě. Jsou životem pro mrtvé duše a silou pro ty, kteří padli na kolena.
