Láska je nejsamozřejmější součástí každé bytosti, nejjasnějším světlem a největší silou; dokáže všemu odolat a vše překonat. Láska každou duši, která ji přijímá, povyšuje, připravuje na cestu k věčnosti. Duše, které skrze lásku dokázaly navázat kontakt s věčností, chtějí ve všech ostatních inspirovat to, co z věčnosti získaly. Odevzdávají se posvátné službě, službě, díky níž překonají každé utrpení, a stejně jako s posledním dechem vysloví „láska“, budou lásku dýchat, až nastane den posledního soudu.
Bez lásky se žádná duše nemůže přiblížit horizontu lidské dokonalosti. I kdyby žily stovky let, na cestě k dokonalosti nepokročí. Ti, kterým láska chybí, protože jsou zapleteni v sítích sobectví, umírají, aniž by poznali, jak hluboce tkví v každé bytosti. Nově narozené dítě je přijímáno s láskou a vychováváno v atmosféře vytvářené něžnými a milujícími dušemi. I když v dalším životě lásku v takové intenzitě nezažije, bude po ní vždy toužit a hledat ji.
I na tváři slunce spočívá otisk lásky; vypařující se voda stoupá vzhůru k němu a v kapkách odtud radostně padá k zemi na jejích křídlech. Tisíce květin díky ní rozkvétají a dávají úsměv svému okolí. Kapky rosy na listech se třpytí láskou a jiskří radostí. Ovce a kůzlata běhají kolem, ptáci švitoří chórem lásky.
Každá bytost má své místo ve velkém orchestru lásky se svou vlastní symfonií a snaží se svou vůlí a nadáním hlubokou lásku, která je vlastní bytí, ukázat. Láska má své kořeny v duši lidské bytosti tak hluboko, že někteří kvůli ní opouštějí své domovy a Madžnún láskyplně naříká steskem po své Lajle . Ti, kteří nedokázali odhalit lásku neoddělitelnou od svého bytí, pohlížejí ale na takové projevy jako na šílenství!
Altruismus je ušlechtilý pocit a jeho zdrojem je láska. Kdokoli se na lásce podílí, je obrovským hrdinou lidskosti; tito lidé v sobě dokázali vykořenit pocity nenávisti a zášti. Hrdinové lásky žijí i po své smrti. Tyto vznešené duše, které každý den vzplanou novou pochodní lásky a obětavosti, jsou vítány a milovány lidmi a od Nejvyššího soudce získávají právo na věčný život. Smrt, dokonce ani soudný den nemohou jejich stopy smazat.
Matka, která dokáže zemřít kvůli svému dítěti, je hrdinkou lásky; člověk, který odevzdá svůj život štěstí ostatních, zaslouží titul oddaného, ale ti, kteří žijí a umírají pro celé lidstvo, jsou oslavováni jako pomníky nesmrtelnosti, které si zaslouží si být usazeny na trůn v srdci lidstva. V rukou těchto hrdinů se láska stává magickým elixírem, který překoná všechny obtíže, klíčem, který otevírá všechny dveře. Ti, kteří takový elixír a klíč vlastní, dříve nebo později dokáží otevřít brány všech částí světa a šířit s kadidelnicí lásky ve svých rukou vůni míru všude.
Nejpřímější cesta k srdcím lidí je cesta lásky, cesta proroků. Ty, kteří je následují, odmítají jednotlivci, ale přijímají tisíce. Jsou přijímáni skrze lásku, nic jim nemůže zabránit dosáhnout cíle, potěšení Boha.
Jak šťastní a blahobytní jsou ti, kteří následují vedení lásky. Jak nešťastní jsou, na druhé straně, ti, kteří vedou život slepých a hluchých, nevědomi si lásky hluboko ve svých srdcích.
Bože, Nejvyšší, dnes, kdy vše jako vrstva temnoty zahalily nenávist a zášť, prcháme k Tvé nekonečné lásce, prosíme u Tvých dveří, prosíme, abys naplnil srdce svých zlých a necitelných otroků láskou!
