Láska není jen jedním z nejdiskutovanějších témat dneška, je také jedním z témat nejdůležitějších. Láska je růží naší víry, hájemství srdce, které nikdy nepomine. Bůh utkal vesmír jako krajku na stavu lásky, která je nejmagičtější melodií v lůně bytí. Nejsilnější pouto mezi lidmi, které vytváří rodiny, společenství a národy, je láska. Univerzální láska se projevuje skrze kosmos tím, že každá jeho část podporuje všechny ostatní.
Dokonce i nejdůležitějším prvkem ducha stvoření je láska. Jako jednotlivec v chóru univerzality jedná každé stvoření svým zvláštním způsobem podle magického tónu, který do něj vložil Bůh, ve velké melodii lásky. Výměna lásky, mezi bytím a lidstvem i mezi jednotlivými bytostmi, se děje za hranicemi vůle, protože Boží vůle je zcela ovládá.
Lidstvo se tak v této perspektivě vědomě podílí na symfonii lásky, kterou hraje bytí. Rozvíjením lásky ve svém nitru objevují lidé, jak ji mohou lidsky projevit. Není-li láska zneužita, každý člověk by měl poskytnout podporu a pomoc ostatním. Měl by chránit všeobecnou harmonii, která je uložena v duchu bytí, podle pravidel přírody i norem, které byly vytvořeny, aby řídily život člověka.
Humanismus je doktrína lásky a lidskosti, která je dnes ale vyslovována ledabyle a může být snadno skrze různé interpretace manipulována. Někdo se snaží nastolit jeho abstraktní a nevyvážené pojetí tím, že mate ostatní o džihádu v islámu a vzbuzuje v jejich srdcích pochybnosti. Musí být obtížné smířit humanismus s podivným chováním, které požaduje soucit a milosrdenství pro ty, kteří se anarchií a terorem snaží zničit jednotu země, pro ty, kteří po několik staletí bezcitně vraždí nevinné, aby zničili blahobyt národa, a v nejhorším případě pro ty, kteří tak činí ve jménu náboženských hodnot a obviňují islám z toho, že teroristické útoky umožňuje.
Každý věřící musí následovat Božího posla v šíření pravdy. Generace Prorokových současníků[1], společenství, které bylo živoucím příkladem pravdy vtělené Prorokem, se stala vzorem skromnosti a vyváženosti ve všech ohledech: Někdo z příslušníků šťastných generací, které bezprostředně následovaly, navštívil chalífu , aby zjistil, jaký bude jeho trest za neúmyslné zabití lučního koníka. Na vnějších stranách mešit a zářících minaretů jsou malé otvory, v nichž mohou hnízdit ptáci; taková je hloubka lásky našich předků. Historie je obrovských lidských činů plná!
V rámci univerzálních principů islámu je idea lásky velmi vyvážená. Utlačovatelé a agresoři tuto lásku odmítají, protože pokud lásce a milosrdenství čelí, stávají se ještě agresivnějšími a ochotnějšími porušovat práva ostatních. Těm, kteří univerzální lásku ohrožují, proto žádný soucit nenáleží. Soucit projevený tyranovi je bezcitnost vůči utlačovanému. Soucit náleží jen těm, kteří selhali nezáměrně nebo za své chyby cítí výčitky. Prorok řekl:
Pomáhejte svým bratrům, ať jsou utlačiteli nebo oběťmi. Utlačitelům pomůžete, zastavíte-li jejich činy.[2]
[2] Hadíth je zachycen ve sbírkách al-Buchárího (Mazalim, 4) a al-Tirmidhího (Fitan, 68)
